Svařování plamenem (autogenní svařování)

Svařování plamenem (autogenní svařování)

Autogenní svařování je metoda, která využívá teplo vznikající spalováním směsi kyslíku a acetylenu. Hořák produkuje plamen s vysokou teplotou, který zahřeje svařované díly na teplotu tavení. V některých případech se používá přídavný materiál, který se taví a spojuje se základním materiálem, čímž vzniká pevný svar.

Proces autogenního svařování probíhá následovně: Hořákem se zahřeje místo svaru na teplotu, při které se materiál začne tavit. Přídavný materiál, obvykle ve formě drátu, se postupně přivádí do svarové lázně a společně s roztaveným základním materiálem vytváří svar. Plamen lze regulovat změnou poměru kyslíku a acetylenu, což umožňuje přesné nastavení teploty a charakteru plamene.

Hlavní typy plamenů používané při autogenním svařování:

• Neutrální plamen – obsah kyslíku a acetylenu je vyvážený, což vytváří stabilní plamen vhodný pro většinu svařovacích aplikací

• Oxidační plamen – obsah kyslíku je vyšší než acetylenu, což vytváří ostrý plamen vhodný pro svařování mosazi

• Karburující plamen – obsah acetylenu je vyšší než kyslíku, což vytváří měkký plamen vhodný pro svařování mědi a hliníku

Výhody autogenního svařování:

• Jednoduché a relativně levné vybavení

• Možnost svařování i řezání kovů

• Vysoká mobilita díky snadné přepravě lahví s plyny

• Vhodné pro svařování různých materiálů, včetně oceli, mědi a hliníku

Nevýhody této metody:

• Nižší rychlost svařování ve srovnání s moderními metodami

• Vyšší tepelné namáhání svařovaných dílů, což může vést k deformacím

• Nutnost pečlivého nastavení poměru plynů pro dosažení požadované kvality svaru

Autogenní svařování nachází široké uplatnění v různých odvětvích, jako je:

• Stavebnictví – opravy a svařování ocelových konstrukcí

• Průmyslová výroba – výroba a opravy kovových nádrží, potrubí a strojních součástí

• Opravárenské práce – opravy automobilů, zemědělských strojů a zařízení

Pro správné provedení autogenního svařování je nutné:

• Správné nastavení hořáku – poměr kyslíku a acetylenu musí být přesně nastaven pro dosažení požadovaného typu plamene

• Příprava svařovaných dílů – povrch musí být čistý, zbavený mastnoty a nečistot

• Použití vhodného přídavného materiálu – jeho složení by mělo odpovídat základnímu materiálu

Autogenní svařování je i přes konkurenci moderních metod stále oblíbené díky své univerzálnosti, jednoduchosti a možnosti využití jak pro svařování, tak pro řezání kovových materiálů. Díky snadné přepravě zařízení se jedná o ideální metodu pro venkovní práce a opravy přímo na místě.